Bezúhonnost a spolehlivost

Dvě samostatné podmínky, které Policie ČR posuzuje při každé žádosti — a i po celou dobu trvání oprávnění.

Bezúhonnost

Za bezúhonného se podle § 18 zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, za který trestní zákoník umožňuje uložit výjimečný trest, nebo za jiný úmyslný trestný čin, pokud od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynula doba, která závisí na uloženém trestu:

• trest odnětí svobody nad 5 let — 20 let,
• trest odnětí svobody nad 2 roky do 5 let — 10 let,
• trest odnětí svobody do 2 let — 5 let,
• podmíněně odložený trest odnětí svobody — 3 roky od uplynutí zkušební doby,
• jiný trest než odnětí svobody — 3 roky.

Za bezúhonného se nepovažuje ani ten, kdo byl odsouzen za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, dokud neuplynou 3 roky. Totéž platí pro odsouzení v cizině za čin, jehož znaky odpovídají takovému trestnému činu (§ 18 odst. 3). Byl-li úmyslný trestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, prodlužují se tyto doby na 30, 15 nebo 10 let (§ 18 odst. 2).

Spolehlivost

Za nespolehlivého se považuje mimo jiné ten, kdo:

• nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo zneužívá jiné návykové látky,
• byl v posledních 3 letech pravomocně uznán vinným z více než 1 přestupku (nebo jednání s jeho znaky), pokud je třeba jej s ohledem na povahu činů považovat za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost, a jde-li o přestupek na úseku nakládání se zbraněmi a střelivem, munice nebo výbušnin, o přestupek pod vlivem alkoholu či návykových látek, proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo majetku, neoprávněného lovu zvěře nebo neoprávněného nošení stejnokroje (§ 19 písm. d)),
• měl pravomocně uložen zákaz činnosti související s nakládáním se zbraněmi nebo střelivem — po dobu, na kterou byl zákaz uložen.

Policie si k posouzení obojího vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů a evidence přestupků sama — nikdy nemusíš dokládat vlastní výpis.

Jak dlouho trvá ztráta bezúhonnosti

Nejdelší je situace u trestných činů, za které trestní zákoník umožňuje uložit výjimečný trest — bezúhonnosti se v takovém případě nelze dočkat (§ 18 odst. 1 písm. a); oficiální otázka č. 105). Nejdelší časově omezená doba činí 30 let (§ 18 odst. 2; oficiální otázka č. 104).

Policie tu nemá na výběr

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (5 As 48/2022) nemá příslušný útvar policie při zjištění, že žadatel nebo držitel přestal splňovat podmínku spolehlivosti nebo bezúhonnosti, žádnou volnost správního uvážení — musí oprávnění odejmout. Jinými slovy, jakmile je podmínka jednou objektivně nesplněná (třeba běžící zkušební doba u podmíněně zastaveného trestního stíhání), nejde o to, jestli policie chce nebo nechce — musí rozhodnout o odnětí.

Zahlazené odsouzení nepomůže

Na rozdíl od běžného života, kde se na zahlazené odsouzení hledí, jako by k němu nedošlo, u posouzení bezúhonnosti pro zbrojní oprávnění se k zahlazení nepřihlíží. I dávný, formálně už "smazaný" trestný čin tak může hrát roli — jak dlouho, závisí na konkrétní skutkové podstatě a na tom, jestli šlo o čin spáchaný násilím nebo v souvislosti se zbraní.

Co dělat, když si nejsi jistý/á svým záznamem

Vlastní výpis z Rejstříku trestů si můžeš kdykoliv vyžádat pro vlastní potřebu (na CzechPOINTu nebo elektronicky přes Portál občana) — je to dobrý první krok, pokud si před podáním žádosti nejsi jistý, jak na tom jsi, protože případné starší záznamy mohou mít různě dlouhou dobu, po kterou ovlivňují bezúhonnost.

Kdy použití zbraně není trestným činem

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) definuje okolnosti, za kterých jinak trestný čin trestným činem není — jsou klíčové pro pochopení, kdy je použití zbraně v obraně skutečně legální:

• § 28 Krajní nouze — čin, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebezpečí zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Neplatí to, šlo-li nebezpečí odvrátit jinak, nebo je způsobený následek zjevně stejně závažný nebo závažnější než ten, který hrozil.
• § 29 Nutná obrana — čin, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na chráněný zájem, není trestným činem. Neplatí, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
• § 32 Oprávněné použití zbraně — trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem (typicky zákonem o zbraních a střelivu nebo předpisy pro konkrétní profesi).

Tohle jsou obecné trestněprávní instituty, ne návod, kdy střílet — posouzení konkrétní situace (přiměřenost obrany, jiné možnosti odvrácení nebezpečí) dělá až soud zpětně podle všech okolností. V nejistotě se vždy přikláněj k opatrnější variantě.

Související obsah

• Jak postupovat — Kde v procesu žádosti se posuzuje.
• Zdravotní způsobilost — Druhá klíčová podmínka žádosti.